Výsledek obrázku pro autumn tumblr

Oceán citů

8. listopadu 2016 v 11:11 | Ordinary Princess |  Ostatní
Výsledek obrázku pro jack and rose

Nepotřebovali jsme romantický západ slunce, zasněženou pláň a ani barevné listí, které padá na zem v tohle krásné roční období. Páni, já ho musím mít asi vážně ráda, možná mě poblouznil? Byla "TO" ta chvíle, která se zdá tak na prach obyčejná a přitom je tak moc kouzelná. Kouzelná i když ani ne romantická. Stačila ta chvilka, když se odhodlal a vážně za mnou přišel a zeptal se tak lehoučkou otázkou "nechceš někam po práci zajít?" nevěřila jsem uším, očím, že vážně stál přede mnou. Ten kluk, který navštívil náš salon kvůli masáži a ještě se třemi dalšími přáteli. Odhodlal se. Za to se mu klaním. Stál přede mnou, usmíval se, jeho oči byly nervózní, jeho hlas byl tichý, ale tak moc vzácný. Zadívala jsem se do jeho očí a ztratila slova. Hned jsem věděla, že půjdu ráda, hned jsem viděla tu jeho jiskru v očích. To zvláštní napětí. To, jak se mi roklepala kolena nervozitou snad nikdy nezapomenu. Bylo to šíleně bláznivé a tak krásné. Povídali jsme si hodiny, ten čas s ním najednou tak moc letěl, nestíhala jsem čas. Ale bylo to jako sedmé nebe, kde necítíte nic, než jen něčí úsměv, šťastnost a laskavost. Pohladil mě po tváři jako letní vánek, který je v horkých dnech tak příjemný. Roztály ledy, které mrazily mé srdce již dva roky. Vodopád se rozlehl po celém těle a on pomalu a opatrně vjížděl svoji rukou do mých hustých vlasů, které tak dlouho nikdo nepohladil. Už žádný vodopád, rozlil se ocenán, zatopil celý svět, který tu dřív byl. Jsme jako Jack a Rose, jsme dva odvážní, kteří nechávají vlny svobodně plout po oceánu. Říkáš mi, ať oči své otevřu, ať se podívám na oceán citů. Ten oceán je plný nástrah, nebezpečí, ale ve tvém náručí je to neskutečné bezpečí. Už nikdo mi neublíží. Neublíží nám ani ledovec, protože před námi raději roztaje, nebude překážet. Přišel polibek. Pomalý, rychlý, romantický, vášnivý. Bylo to kóma, ze kterého se nechcete probudit, sen, ve kterém chcete zůstat navždy. Rychlá jízda, která nešla zastavit. Za okny baru se pomalu slunce probouzelo, chtělo nám říct, že jsme blázni, kteří ještě ten den, jdou na dlouhou trať pracovat. Jenže, já své srdce necítila, muselo se zastavit již dávno v noci, v nějaké uličce, možná na Karlově mostě, kdy se na mě tak jemně díval, jako by chtěl říct, že i on sám je nervózní. Tolik jsme si toho chtěli říct, ale čas nám nepřál, jenže i tak nevyhrál. Existuje totiž káva. Jsme silnější než čas. Jsme silnější než počet kilometrů. Jsme silnější, ale spolu tak roztomilý. Pomalu svoji ruku vytáhl z mých vlasů, najednou mi byla zima, odešel cit i s jeho rukou? Podíval se na mě. Tak lehoučce se pousmál a nepouštěl své oči z mých. Hudba v pozadí byla znovu slyšet. Jack skočil z prkna a Rose zůstala živá. Bezpečí se vrátilo v nejsladším pohlazení, byla jsem ráda, že sedím, myslím, že mé nohy nedokázaly v tu chvíli ani jediný krůček...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 8. listopadu 2016 v 11:54 | Reagovat

Jako kdysi, kdy mi jeden kluk řekl, že mou krásou by roztály ledovce a Titanic by se nikdy nepotopil :-) Je to strašně krásné napsaný. Veškerý ty pocity, krása prostě. A na konci jsem měla jenom husí kůži a hubu dokořán ♥ Víš, strašně moc Ti to přeju, protože si zaslouží pravou lásku, být šťastná a zamilovaná. Jednou ten čas přijít musel a že by to bylo právě teď? Prostě to tak osud chtěl, když jste se tak náhodně seznámili ♥

2 Inkongito Inkongito | Web | 8. listopadu 2016 v 17:15 | Reagovat

Nádhera to číst. Šíleně emotivní, až mě ke konci mrazilo :)

3 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 8. listopadu 2016 v 19:33 | Reagovat

Překrásné vyjádření

4 Nat Doki Rainer Nat Doki Rainer | E-mail | Web | 9. listopadu 2016 v 21:29 | Reagovat

Gratulujem. :) Veľmi pekné spracovanie. Aj keď...Prosímťa neprizabi ma. Nie som veľký fanúšik Titaniku ani romantických rečí. To s Jack a Rose mi bolo trošku proti srsti. Ale inak fakt, že krása. Ja mám taký vzťah, že všetky presladené vyznanie obraciame na paródiu.

5 Medvěd Medvěd | E-mail | Web | 10. listopadu 2016 v 6:24 | Reagovat

Moc krásný a zároveň taky gratuluju, když někdo takhle píše vždy zůstanu jen zírat. Já tohle v sobě nemám. Tohodle by jste ty a neviditelná měly využít. Knížka volá :).

6 Angel :) Angel :) | Web | 10. listopadu 2016 v 8:50 | Reagovat

Ako som už písala láska je niečo čo sa nedá opísať slovami, nedá sa jej venovať toľko času koľko by sme chceli, ale jedno je isté pokiaľ ju budeme cítiť srdcom, dušou a celým telom bude vždy pri náš :) tak ti gratulujem!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama