Výsledek obrázku pro autumn tumblr

Nový pokoj? Ano! Prosím!

19. října 2015 v 15:28 | Ordinary Princess^^ |  Diary


musím začít žít a vy byste měli také, měli bychom se pomalu usmívat i když je to někdy opravdu těžké. Ale všechno jde, když pro to něco uděláme. Začneme prvním krůčkem jako před lety, kdy jsme se učili chodit a budeme postupovat dál a dál. Říkám tomu stoupat dál než ke hvězdám. Hvězdy jsou blízko, když něco chceme. Vždy bude nejhorší začátek a ta cesta, ale pak? Pak bude sladké vítězství, po kterém toužíme již na začátku. Jenže, všechno nejde hned. Ten hlavní krok z bohu A do bodu B je elita. Nejtěžší a nejzávažnější. Dobře si rozmysleme, zda tu změnu chceme. Já jí třeba v něčem chci. Chci začít žít pohádkou i když mi k tomu chybí on, sžírá mě smutek po dědovi, který nás nedávno opustil a sžírá mě svědomí toho, že kašlu na školu i když chci jít na vysokou školu. Kdo mě k vysoké škole motivuje? Ženská, která o své dítě nikdy zájem neměla a ani ty hloupý alimenty platit nechce. Nejde mi o peníze tolik, spíš jak o to, že nenechám jen tak v klidu někoho žít za státní peníze. Pff.. Vaří se mi krev v těle. Ale to už je jiná povídačka.

Začínám první věcí. Měním svůj pokoj, protože v tom pokoji jsem nejradši jen spala. CHCI, aby se mi ten pokoj líbil, abych měla vhodné místo k učení a však znáte to. V hezkém a útulném pokoji je každému líp, než v pokoji, který vypadá jak tisíc let před válkou. Dobře, možná trochu přeháním, ale něco na tom bude. Přikládám fotku mého "momentálního" pokoje, kde uvidíte asi tu hlavní část. Můj pokoj je malý, útulný a má zkosený strop, což znamená, že vysoký nábytek může být jen při jedné a půl stěně. Teď mi táta zazdil kousek výklenku, na kterém se stejně usazoval jen prach. (výklenek s rámečky a plyšáky) Jenže vodou se to vzít nemohlo, neboť voda brala i tu ošklivou barvu pokoje. Všude byly plakáty, teď už tam také nejsou. Už mám pověšené jen mé milované vlaječky. Zrcadlo už pokoji také nemám a jak vidíte tu bundu, tak přesně tam je obyčený stůl, vedle toho komoda a na ní televize a vedle komody je vysoká skříň na oblečení. O víkendu se pokoj bude malovat na takovou (snad) krásnou červenou. Mohu doufat, aby barva vyšla podle představ. Poté se to i přestěhuje, přidělají a nakoupí poličky, vlajky pověsím jinam. Pořídím si nový pracovní stůl a hlavně? rámečky, dekorace, polštářky. Bude to nádhera. Moc se na to těším a je to jediná dobrá zpráva za poslední dva týdny.


Víte co mě hřeje u mého zlomenného srdce? VAŠE komentáře! Jejich tu tolik a já nevím, jak Vám mohu poděkovat. Děkuji Vám!

Co se týče změna vůči mě? Pomalu měním šatník (bude ze mě konečně holka?) Chci opět jíst alespoň trochu zdravěji a až budu v novém pokoji mít měkkoučký koberec, začnu i znovu cvičit. Věřte mi, ta podlaha je úděsná. /smích/. Nový život? Jen by se ke mě mohl přidat on. Snad brzy. Snad brzy přijde, že už ho nebaví vztah s někým, koho podle slov nemiluje. Tajně doufám a věřím.

Mějte krásný den..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Christina Christina | Web | 19. října 2015 v 18:51 | Reagovat

Princezno, to samé, co jsi psala v prvním odstavci mám já s tátou. Neplatí mi alimenty. Přičemž, od dubna má platit mě. Dluží nám skoro 100 tisíc a to mu neprojde. Už mě nebaví tý oblbovací kecy typu, že bude posílat, že nemá, že co nejdřívě něco pošle. Ano, on párkrát poslal, ale ne sumu, kterou má posílat. Už jsme s mamkou byly podruhé na policii a tam mi neřekli nic jiného, než abych to začala řešit sama za sebe. Tak jsem tedy podala trestní oznámení a budou mě tam ještě chtít na výslech. V noci, když jsem spala jsem se probudila s pláčem, až skoro s hysterickým. Zdálo se mi o něm.. byl to celkem nechápavý sen, ale ranilo mě to i v tom snu a se stejným pocitem jsem se z toho probrala. Ale to už jsem odbočila, promiň. Budu o tom psát článek.

Kočko, to mi připomíná, že i já jsem chtěla mít krásný pokoj a taky ho mám. Sice jsem silně nespokojená s kobercem, asi jako ty s tou svojí krytinou, ale to už to nejmenší. Já tam vlastně jen přespávám. Protože jak kouřím, tak sedím v obýváku a tady můžu vykouřit kolik cigaret chci. V pokoji nekouřím, tam by se mi pak blbě spalo. A stejný článek jsem chtěla taky dělat, ale já mám ještě menší pokoj než ty, takže to bude celkem perlička, ale snad to dám. Pak se u mě můžeš něčím inspirovat :)

Určitě se někdo najde. Na každého člověka čeká ten druhý. Sice to nemusí být teď hned, ani za rok, ale jednou to bude. Musíš tomu věřit, ne doufat, tím si to nepřivoláš. Já sama na to už totálně kašlu a někoho jsem našla.. sice zase neúspěšně, ale na chvilku jsem se cítila v sedmém nebi.

2 Roxy Roxy | Web | 20. října 2015 v 20:34 | Reagovat

To je super! :) Já jsem skoro rok čekala na nový pokoj. O prázdninách jsem s rodiči zajela do bochodu s nábytkem a vše jsem si vybrala sama a jsem opravdu nadšená! Mám nádherný nový studentský pokoj a jsem opravdu šťastná. :) A mám to taky trochu do stylu anglie (Obraz, polštář atd..) :) Mrzí mě, že se trápíš...Ale bude dobře, já ti věřím ! :)

3 Caroline Caroline | Web | 23. října 2015 v 21:59 | Reagovat

Pěkný článek! Já a změna pokoje? Žiju tím! :( Bohužel mi ta tvá fotka pokoje nejde zobrazit, nevím co se děje. :/

4 Verča Verča | Web | 18. ledna 2017 v 15:49 | Reagovat

Polštářky a rámečky jsou skvělé, sami o sobě můžou pokoj úplně přetvořit. Vysoký koberec je bezvadný, sama mám jeden trošku větší před postelí, jen je trošku náročnější na údržbu :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama